Let
the sunshine in.
Kluky
jsme samozřejmě poslali taky k moři za sluníčkem, mezi modrý přilby do
Montenegro.Teda né my, ale jeli s VZP.Volně převyprávěno, říkali asi toto:“Letiště
nic moc, ale okolo spousta různých zbraní a
vojáků.Výbava:Heklerky,MP5,brokovnice, jeden měl dokonce MP5 i AK-47. Šli jsme
okolo stolu, kde se válely jen dvě brokovnice a jinak tu nikdo nebyl. Autobus šíleně
starej, a když se rozjížděl, tak řidič pravil, že zapíná klimatizaci a otevřel všechny
dveře.Hotel obrovskej labyrint se soukromou pláží.Číšníci z hotelu prý v noci
střílejí na šakaly. V noci jsme teda střelbu fakt slyšeli. Na příjezdové
silnici do vesnice na každé straně stál jeden tank s vojákama s modrejma přílbama.Semtam
nějakej tank jsme viděli i jezdit.Narazili jsme na nějaký hady.Vedoucí říkala,
že zde žije devatenáct druhů hadů,z toho šestnáct z nich je jedovatejch, a
na třináct z nich máme protijed. Hadů jsme si teda moc nevšímali, i proto
že memocnicí byla jen bílá dvojitá buňka s červeným křížkem hned vedle
přístřešku na tři auta, což byla zase požární stanice.Jednou jsme si chtěli
zkrátit cestu, ale vedoucí nás tam nechtěla pustit, jelikož si nebyla jistá
kvůli minám.Každý den bylo koupání, k jídlu brambory s masem a večer
diskotéka.Na zpáteční cestě na letišti nebyl ten tunýlek a rentgen, ale vojáci
každýho prošacovali.“
No prostě
tábor plný zajímavostí pro naše militantní kluky.Nechápu, mě zbraně nikdy
nezajímaly.To spíš jsem takový květinový dítě a při poslední písničce filmu „Hair“
mám takovej zvláštní sounáležující pocit.
……………………………………………………………………………………………………
Vytáhli
jsme z Kamencového jezera korunu, a byla pěkně sežraná od kamence.Navrch
slaboučká vrstva niklu a uprostřed úplně byla úplně vyhnilá.Co jinýho taky
čekat žé. Vzpomněl jsem si na Grosswalda a na jeho inovovanou větu při
jmenování vlády: „A pan prezident, všechny moje návrhy, tak jak byly
předloženy, přijááááál!“
…………………………………………………………………………………………………….
Kupovali
jsme si nějaký oblečení, a zrovna když nám to prodavačka sčítala, tak dohrála
hudba, a druhá prodavačka do ticha pronesla:“ No snad tady nebudeme potichu…“ a
pustila další cedlo.Filip se začal hrozně smát. Ta písnička totiž začínala „Šéd
ap š šedap šedap..“
…………………………………………………………………………………………………….
Jedna z nejlepších
her, který jsem kdy hrál, je od Nintenda „Mario kart double dash“ na
Gamecube.Je to supr odreagování.
Předem děkuji za jakékoli příspěvky a názory, zajímalo by mne, jestli tyhle stránky vůbec někdo čte.
………………………………………………………………………………………………………
Telefon: 777 881818 ( 602 771 771 , 601 237 765)
Email david@molnar.cz
Firemní informace naleznete na http://www.kabely.cz/