Pravda, nebo fikce?
Něco programuju, mysl
v zajetí zajetí jedniček a nul, najednou mobil udělá:„Tydydy tádá
tydydy“. Kouknu na displej, tam je napsáno: „Letím kolem Alfy.“ „To tak se
stav…“ myslím si v duchu. Kouknu na odesílatele-Mike.Tak to je jiná…. Když
říká, že letí okolo, tak fakt letí. Kouknu z okna a malé letadlo mi právě
přelétá za oknem v sedmém patře.
Taky je potřeba se občas
najíst.Na mekdrajvu mají přehlednou nástěnku.„Chci jen senvičXY a kolu lajt BEZ
LEDU!!!!“ Kolu sázím do držáku a rozjíždím se. Rozbaluju sendvič a začnu se
strašně smát.Vybavuje se mi scéna z filmu „Volný pád“.Báječné, trochu
najeden, zato po celý zbytek dne dobře naladěn.Jasně, žiju svůj sen, a věřím
všemu, co je napsáno.
„Platy se zvednou.“
„Vyčistí a nepoškrábe.“
„Myslím to upřímně.“
„Vydrží báječně dlouho.“
„On má zbraně hromadného
ničení!“
…………………………………………………………………………………………………………………………………
Možná bych mohl dojít se psem.Zvednu
obojek z věšáku a Šerýna začne děsně vrtět doslova celým tělem.Tak tomu se
říká neskrývaná radost.Uděláme jen malý okruh a je potřeba taky něco vyfotit.
Okolí se mění jen velmi pomalu, zato na obloze se každý den rozehraje jiné
stínové divadlo.